Elektroinstalace rodinného domu svépomocí

Projekt elektroinstalace

Projekt elektroinstalace je součástí projektové dokumentace k povolení rodinného domu. Po pravdě řečeno s námi ale nikdo nic neřešil, takže projekt je naprosto k ničemu, neboť neodpovídá našim potřebám.

Běžná praxe při zhotovení elektroinstalace

Ale to není žádný problém, jelikož v praxi to stejně běžně chodí tak, že si najdete elektrikáře a nakreslíte mu, kde co chcete přímo na zdi domu například křídou a projdete si to přímo s ním. Ze svých zkušeností by vám měl být schopen i poradit.

V takovém případě máte štěstí a řešíte pouze to, kde budou zásuvky, vypínače a světla. A jakým způsobem si to pak elektrikář natahá je čistě na něm.

Elektroinstalace svépomocí

Pokud si budete elektroinstalaci zhotovovat sami jako my, čekají vás velké výzvy. Naštěstí můj táta vlastní veškeré certifikáty potřebné k elektřině, ale na živnost ji nedělá, takže z hlavy nezná normy. Nicméně díky svým známostem si vše zjistil a ověřil tak, aby to bylo v souladu se všemi aktuálními normami i zákony.

Studium norem

Nejprve je nutné si nastudovat veškeré normy týkající se vedení elektrorozvodů v rodinných domech. Nejvýznamnějšími českými technickými normami souvisejícími s instalací v rodinném domě jsou normy řady ČSN 33 2000, dále pak ČSN ISO 3864:1995 (01 8010), ČSN 33 0010:1982, ČSN EN 60529 (33 0330), ČSN 33 1500:1990 a ČSN 33 2130:1983.

Je nutné ale rozlišovat, co jsou normy, a tedy jakési standardy nebo doporučení, a co jsou věci dané zákonem, tedy povinné. Doporučení je dobré se držet, abyste měli instalace v nějakém standardu, který je zavedený, všichni ho znají a dobře se s ním pracuje. Jsou to například záležitosti kudy po zdi tahat rozvody, kam umisťovat elektroinstalační krabice apod. Věci dané zákonem jsou již povinné a musí být splněny, jinak by rozvody neprošly revizí, a tedy byste nemohli stavbu zkolaudovat. Zde se jedná například o použití jističů versus proudových chráničů, umístění zásuvek a vypínačů v koupelně nebo v kuchyni, zemnění prvků apod.

Umístění kabelů a elektroinstalačních krabic

Kabely i elektroinstalační krabice se umisťují do tzv. zón. Tyto zóny definují, kde mohou být vedeny elektroinstalace. To je důležité pro následné práce, opravy nebo úpravy, aby se vám nestalo, že při montáži poličky provrtáte elektrický kabel. Nicméně tyto zóny nejsou povinné, ale patří do zmíněných doporučení a standardů dle ČSN 33 2130.

Vodorovné elektroinstalační zóny

Vodorovné elektroinstalační zóny mají vždy šířku 30 cm.

• Horní vodorovná elektroinstalační zóna – 15 až 45 cm od stropu.
• Střední vodorovná elektroinstalační zóna – 90 až 120 cm od podlahy.
• Spodní vodorovná elektroinstalační zóna – 15 až 45 cm od podlahy.

Svislé elektroinstalační zóny

Svislé elektroinstalační zóny mají vždy šířku 20 cm.

• Dveřní svislá elektroinstalační zóna – 10 až 30 cm od hrany dveří.
• Okenní svislá elektroinstalační zóna – 10 až 30 cm od hrany okna.
• Rohová svislá elektroinstalační zóna – 10 až 30 cm od rohu místnosti.

Zásuvky a vypínače se obvykle umísťují na střed jednotlivých elektroinstalačních zón. Zásuvky se tedy instalují 30 cm od podlahy a 20 cm od rohu místnosti nebo oken/dveří. V případě kuchyňské linky 105 cm od podlahy. Vypínače se instalují 105 cm od podlahy a opět 20 cm od rohu místnosti nebo oken/dveří.

Obecně bych doporučil držet se instalačních zón a neukládat kabely do podlah. Pokud se rozhodnete kabely ukládat do podlah, je vhodné je umístit do červených chrániček a nenechávat je volně. Pro ukládání vedení do stropů a podlah platí ČSN 37 5245.

Elektrické rozvody v koupelnách

Zvláštní požadavky vyplývající z ČSN 33 2000-7-701 jsou kladeny na elektrické rozvody v prostorách s koupacími vanami, sprchami a na okolní zóny. Tyto požadavky jsou založeny na rozměrech čtyř zón – 0, 1, 2 a 3. Více informací najdete v příslušné ČSN nebo doporučuji konzultovat s elektrikářem nebo revizním technikem.

Plánování interiéru

Většina lidí si naplánuje rozvody podle své intuice, aniž by měla promyšlený celý interiér domu. My jsme na to šli zcela opačně a nejprve jsme se snažili dopodrobna naplánovat celý koncept interiéru domu, což nás velmi zdrželo.

Po pravdě řečeno se jedná o záležitost, na kterou si je nutné vyhradit spoustu času. A teď už vím, že pokud bychom řešili nový projekt bydlení, prvně bychom si plánovali interiér a pak všechno ostatní.

Výběr komponent

Dříve než něco začnete dělat, vyberte si zásuvky i vypínače. Nám se stalo, že námi vybrané zásuvky se sice vyrábějí jako dvojzásuvky, ale musí být namontované na speciální elektroinstalační krabici. Takže všude budeme mít místo dvojzásuvek pouze jednu zásuvku. Počítáme s tím, že pokud by to nebylo dostačující, dá se to kdykoliv vyměnit. Ale doufáme, že to nebude třeba, jelikož chceme zachovat jednotný design zásuvek a vypínačů.

Nákup elektroinstalačního materiálu

Elektroinstalační materiál seženete v mnoha různých obchodech, ať už jsou to různé hobbymarkety nebo přímo specializované obchody jako stavebniny DEK.

Plánování elektroinstalace

Až na základě podrobné představy o interiéru jsme se vrhli na plánování elektroinstalace. Nad papírem jsme přemýšleli, kde co bude (světla, vypínače, zásuvky), a poté jsme si to rozkreslili na zdi domu. Jakmile jsme si dům prošli, nasimulovali jsme si, kde jaké aktivity budeme dělat a ujistili se, že komponenty jsou na intuitivních místech. Následně jsme začali barevnými křídami rozkreslovat veškeré rozvody, tj. kudy jaký kabel povede. K tomu všemu jsme si zakreslili také vedení LAN, kabelů pro zabezpečovací systém, inteligentní řízení a rozvody TV.

Žádná sranda vážení! Dodržení norem při respektování konstrukcí, do kterých se nesmí zasahovat a přítomnost koutů, kam se nedá jen tak dostat, zamotá hlavu snad všem. Počítejte tedy pro tuto aktivitu s dostatečnou časovou dotací a přijímáním kompromisů.

Vzhledem k tomu, že jsme na elektřině pracovali několik týdnů, přišli jsme na několik věcí, na které jsme zapomněli nebo jsme je vyřešili lepším způsobem. Z tohoto mi plyne doporučení, nechte si vše řádně projít hlavou a zkuste se nad tím zamyslet s odstupem času.

Vytváření drážek

Všechny kabely, ať už jsou to světla, zásuvky, LAN nebo TV, se umisťují do drážek, případně do chráničky, která se pak umístí do drážky. Pokud máte cihlový dům, je nejjednodušší sehnat si drážkovačku a ideálně i vysavač, abyste odsávali velké množství prachu, které při řezání cihel vzniká. Pokud drážkovačku a průmyslový vysavač nemáte, můžete si je půjčit například v půjčovně DEK, kde jsme si vysavač nakonec půjčili i my.

Doporučuji sehnat si výkonnou drážkovačku a nejlépe s novými kotouči. Například AKU cihly Porotherm jsou tak tvrdé, že opotřebované kotouče se do nich ani nezaříznou.

Vysavač pro odsávání prachu

Původně jsme měli od táty zapůjčený pracovní vysavač, který ale není průmyslový, a tedy má běžné pytlíky. Tady se hned objevil problém, protože po vyřezání první drážky v obývacím pokoji vysavač přestal vysávat. Zjistili jsme, že pytlík je plný, a navíc ještě roztržený, takže i filtr vysavače byl zcela ucpaný. Rozhodli jsme se proto zapůjčit si vysavač ve stavebninách DEK.

Rozdíl mezi průmyslovým vysavačem a klasickým je v tom, že průmyslový vysavač nepoužívá pytlíky a obvykle je možné ho použít i na mokré vysávání. Tyto vysavače ukládají nečistoty přímo do nádoby, kterou následně můžete jednoduše vysypat. Nemusíte tedy řešit nové pytlíky, kterých byste na stavbu spotřebovali velmi mnoho. A samozřejmě tyto vysavače jsou určené k vysávání stavebních nečistot a velmi jemného prachu, takže by jim to nemělo uškodit. Což se nedá říct o běžných vysavačích, které k tomu nejsou určené a velmi pravděpodobně byste je zničili dřív, než byste drážkování dokončili. Nicméně i u průmyslových vysavačů s automatickým oklepem je potřeba počítat s tím, že přibližně po každé místnosti v domě je nutné ručně vyčistit prachový filtr, který se zanáší a účinnost vysavače velmi klesá.

Drážkovačka pro vyřezávání drážek

S kvalitní drážkovačkou, novými kotouči a průmyslovým vysavačem jsme byli schopni připravit drážky pro celý dům za jeden den v jedné osobě (cca 12 hodin práce). Je ale také potřeba počítat s tím, že se s drážkovačkou nedostanete do rohů místnosti. Je tedy nutné mít i úhlovou brusku („flexu“) s diamantovým kotoučem, kterou následně použijete na tyto dořezy v rozích. A při použití úhlové brusky je nutné počítat s obrovským množstvím prachu.

Hloubku a šířku drážek volte podle plánovaných rozvodů tak, aby drážky nebyly pokud možno o moc větší, jinak budeme muset hodně sádrovat. Já jsem ale většinu drážek dělal na šířku 2,5 cm, protože to je i průměr chráničky, kterou povedeme všechny nesilové rozvody, tedy TV, LAN, zabezpečovací zařízení i inteligentní řízení. Díky tomu, že máme stejně široké drážky jako je šířka chráničky, ušetříme si mnoho sádrování. Chránička nám totiž bude ve zdi sama držet a až pod ní budou umístěny silové rozvody.

Pokud máte duté cihly jako my, stačí prořezat obálku cihly, kterou pak jednoduše sekáčem jen vyloupnete, případně u svislých řezů na vás tyto odřezky budou sami vypadávat 🙂 A výhodou je také to, že do dutiny cihly následně schováte prakticky libovolné množství kabelů.

Vrtání otvorů pro elektroinstalační krabice

Kromě drážek pro kabely musíte vyřezat také otvory pro elektroinstalační krabice. Někdo tyto otvory vysekává klasicky sekáčem, případně bouracím kladivem. Nejjednodušší je ale použít speciální korunku o průměru dle krabic. Tuto korunku nasadíte na vrtací kladivo a velmi rychle, jednoduše a přesně pomocí ní vyvrtáte všechny potřebné otvory na elektroinstalační krabice.

Elektroinstalační krabice je možné spojovat do sebe. Pokud tedy máte víc elektroinstalačních krabic vedle sebe, otvory vrtejte tak, aby krabice do sebe zapadli. Změřte si tedy u spojených krabic, kolik jsou od sebe vzdálené středy a podle toho vrtejte otvory.

Hloubku vrtání otvorů pro elektroinstalační krabice volte podle hloubky krabic a tloušťky omítky. Naše elektroinstalační krabice mají hloubku 4,6 cm a omítka bude mít 1 – 1,5 cm. Tudíž elektroinstalační krabice jsme zapouštěli cca 3,5 cm.

Krabice vrtejte tak, aby nebyly přímo v cestě kabelů, ale všechny krabice dávejte nad nebo pod drážky pro kabely. Je to kvůli tomu, že v drážce půjde nejspíš víc kabelů, a ne všechny z nich půjdou do krabice.

Vrtání otvorů pro elektroinstalační krabice v celém domě trvalo přibližně půl dne. Korunku na vrtání otvorů pro elektroinstalační krabice si můžete také půjčit například v půjčovně DEK.

Sádrování elektroinstalačních krabic

Pro sádrování elektroinstalačních krabic, elektrických kabelů i husích krků je nejlepší použít šedou sádru, která netvrdne tak rychle jako bílá sádra, tudíž se s ní lépe pracuje. Pro náš jednopodlažní rodinný dům jsme spotřebovali cca 55 kg šedé sádry.

Nejprve je nutné si připravit kabely do drážek a za pomoci odizolovacího nože („jokarina“) si kabel naříznout tak, aby byl před krabičkou stále zaizolovaný, ale v krabičce už byl pokud možno odizolovaný. Říkám naříznout z toho důvodu, že „svlékat z černého kabátku“ ho skutečně budeme až při zapojování, aby nebyl zanesený sádrou či něčím jiným.

Pro sádrování elektroinstalačních krabic se nám nejvíce osvědčilo připravení velmi řídké sádry, kterou jsme zaplnili vytvořený otvor pro elektroinstalační krabici. Část sádry jsme dali i přímo na elektroinstalační krabici. Tuto elektroinstalační krabici jsme následně zatlačili do sádrou zaplněného otvoru a vyrovnali.

Při sádrování elektroinstalačních krabic je důležité nechat krabici správně předsazenou dle tloušťky omítky. Naše omítky budou mít tloušťku 1 – 1,5 cm, takže jsme krabice nechávali předsazené cca 1 cm. Abychom to nemuseli měřit metrem nebo naopak jen odhadovat, z polystyrenu jsme si vyřízli formu, které měla požadovanou tloušťku 1 cm a uprostřed měla otvor na elektroinstalační krabici. Následně jsme vždy jen přiložili tuto připravenou formu na zeď a elektroinstalační krabici srovnali s touto formou.

Ve svém 2. projektu rekonstrukce starého domu jsme se potkali s profesionálním elektrikářem, takže jsme se dozvěděli o lepší pomůcce pro sádrování krabiček do správné hloubky. Nejenže by mělo existovat nějaké oficiální nářadí, ale to si elektrikář zapomněl, takže využil vodováhu, na kterou si lepicí páskou připevnil matice o požadované tloušťce a tím si kontroloval, jak hluboko ji zasádrovat.

U elektroinstalačních krabic je potřeba dodržet rovinu, aby krabice opravdu kopírovala zeď a netrčela na jedné straně víc než na druhé. Stejně tak je potřeba alespoň přibližně mít otvory na šroubky na krajích krabice ve vodováze, aby vypínače a zásuvky, které se následně budou přidělávat, byly rovně. Není nutné to měřit přesně podle vodováhy, protože vypínače i zásuvky mají určité možnosti srovnání. Měli byste se ale alespoň od oka to snažit mít ve vodováze.

Sádrování krabiček v bodech

Neříkám, že je to správný postup nebo nejlepší, ale mne se osvědčil.

1. Zkouška hloubky otvoru pro krabičku, zda se tam vleze.
2. Příprava volně visících či jinak nedržících kabelů/chrániček do drážek.
3. Zkouška přivedení kabelů/chrániček do krabičky.
4. Naříznutí kabelu odizolovacím nožem či oříznutí chráničky na správnou délku.
5. Očištění povrchu, na který se bude sádrovat – vysavačem či oprášením.
6. Namočení povrchu, ke kterému má sádra přilnout.
7. Připravení si vodováhy a pomůcky pro zajištění správného zapuštění.
8. Protažení kabelů/chrániček do krabičky.
9. Připravení si řídké sádry.
10. Nanesení sádry do otvoru a na krabičku.
11. Zatlačení krabičky do sádry.
12. Otestování správného zapuštění za pomoci nějaké pomůcky.
13. Vyrovnání krabičky do vodováhy.
14. Osádrování krabičky a usměrnění vyteklé sádry.

Tipy pro sádrování elektroinstalačních krabic

Při sádrování téměř 80 krabiček se mi osvědčili nějaké kroky, které nemusejí být samozřejmé. Sádrování krabičky, do které vede jen jeden kabel, je naprosto jednoduché a není to nutné dál rozepisovat.

Pokud do krabičky vede více kabelů, a ještě z jedné strany, sádrování se komplikuje. V takových případech je někdy nutné vylupovací otvory krabičky ještě zvětšit. Já to dělala za pomocí AKU vrtačky a ostré hrany jsem dořezala lámacím nožem.

Nicméně ve všech případech se mi osvědčilo do krabičky kabely zavést ještě před tím, že ji vložím do připraveného otvoru se sádrou. Je to z toho důvodu, že kabely nejsou provázky, které si ohnete do všech směrů dle vaší libosti. Když jsem krabičku zasádrovala a teprve poté se do ní snažila napasovat kabely, byl to obrovský boj. Druhým aspektem je samozřejmě to, že vám otvory do krabičky nateče sádra.

S tím se váže skutečnost, že pokud jsem měla kabelů vedoucích do jedné krabičky hodně, nastrkala jsem si je do otvorů krabičky ještě před sádrováním a nechala si krabičku zavěšenou tak, aby mi příliš nepřekážela při sádrování, i když to ne vždy bylo možné. Důvodem je to, že kdybych se snažila kabely do krabičky natlačit až po nanesení sádry, sádra by mi mohla ztvrdnout dříve, než by bylo potřeba.

U sádrování krabiček, do kterých se sbíhalo více chrániček, si mi osvědčil postup, ve kterém jsem se v podstatě na začátku věnovala pouze některým z nich. To znamená, že jsem si sice na začátku vyzkoušela, zda se mi tam všechny chráničky nějak vejdou. Ale nebylo v mých silách tam všechny napasovat, protože jsou neposedné a neměla jsem si je jak držet a hrubou silou z druhé strany strkat další chráničky. Proto jsem při sádrování upřednostnila chráničky s menším průměrem, které šly zastrčit do otvoru krabičky a držely tam. Takhle jsem je zasádrovala a ujistila se, že otvory, kudy půjdou další chráničky, nejsou zalité sádrou. Pokud ano, pořádně jsem si je očistila a po půl hodině jsem se ke krabičce vrátila a dosádrovala jsem tam zbylé chráničky.

Důležité je také to, abyste izolaci kabelů před zasádrováním nařezali, ale nesundávali ji. Zajistíte tak, že kabely budou nezašpiněné od stavebních materiálů a elektrikáři ušetříte práci s odizolováváním, které by bylo v již zasádrované krabičce komplikované.

Pokud se dostanete k případu, kdy vedle sebe budete mít víc jak dvě elektroinstalační krabice, které nejsou spojené, prvně si zasádrujte krajní a teprve poté zafixujte krabičky uprostřed. Důvodem je dosažení toho, aby byly v jedné rovině. Tento případ použijete tam, kde chcete mít více dvojzásuvek vedle sebe.

Jaké kabely použít?

Pro hlavní přívod do domu s jištěním 3×25 A jsme použili kabel CYKY-J s průřezem vodičů 4×10 mm².

Pro běžné zásuvky s jištěním 16 A se používají kabely CYKY-J s průřezem vodičů 3×2,5 mm². Pokud stačí menší jistič 13 A, je možné použít stejné kabely jako pro světla, tedy CYKY-J s průřezem vodičů 3×1,5 mm².

Pro elektrickou varnou/indukční desku na 400 V se používají kabely CYKY-J s průřezem vodičů 5×2,5 mm².

Pro elektrokotel do 9 kW je možné použít kabel CYKY-J s průřezem vodičů 5×2,5 mm², pokud přívodní kabel není dlouhý. My jsme ale pro jistotu použili kabel CYKY-J 5×4 mm².

Zahradní domek, kde je i 3 fázová zásuvka, jsme připojili pomocí kabelu CYKY-J s průřezem vodičů 5×4 mm².

Pro vypínače (mezi vypínačem a elektroinstalační krabicí) se používají kabely CYKY-O s průřezem vodičů 3×1,5 mm². CYKY-O označuje kabely, které mají všechny vodiče označené jako fáze, tedy hnědá, šedá a černá. V těchto kabelech nejsou použity vodiče pro nulu (modrý) a zem (zeleno žlutý).

Pro světla, která jsou stmívatelná, jsme použili kabely CYKY-J s průřezem vodičů 5×1,5 mm². Pět vodičů je tam jako rezerva pro ovládání stmívání u některých typů světel.

Pro žaluzie s elektropohonem jsme použili kabely CYKY-J s průřezem vodičů 4×1,5 mm². Náš typ žaluzií totiž používá vodiče pro zem, nulu, fázi pro směr nahoru a fázi pro směr dolů.

Pro hromadné dálkové ovládání (HDO) jsme použili kabel CYKY-O s průřezem vodičů 3×1,5 mm². Stačilo by použít i jen modrý vodič, ale pro jistotu a rezervu do budoucna jsme natáhli třížilový kabel. je to kvůli tomu, že aktuálně kotel musí mít svůj vlastní přívod pro HDO, ale je velmi pravděpodobné, že i bojler bude v nejbližší době muset mít své vlastní HDO. A třetí vodič je jako rezerva, například pokud bychom se rozhodli mít fotovoltaické články.

Pro běžné spotřebiče v kuchyni stačí kabely jako pro zásuvky, tedy CYKY-J 3×2,5 mm², jen je vhodné různé zásuvky a spotřebiče rozdělit mezi více jističů, aby nedošlo k přetížení jističe a jeho vypadávání. My jsme na jeden jistič zapojili troubu + jednu sadu zásuvek na lince. Na druhý jistič jsme zapojili zásuvky v ostrůvku + myčku. A na třetí jistič jsme zapojili lednici + druhou sadu zásuvek na lince.

Na co nezapomenout

Rozvody elektřiny jsou velmi náročné na plánování. Je zde mnoho aspektů, na které nesmíte zapomenout, jinak s tím budete mít následně starosti.

• Zabezpečovací zařízení – pohybová PIR čidla i magnety na oknech.
• Ovládání elektrických žaluzií nebo rolet.
• Veškeré rozvody mimo dům (venkovní světla, venkovní zásuvky apod.) nesmí být připojeny na stejný jistič jako vnitřní rozvody. Pro tyto venkovní rozvody tedy musíte natáhnout vlastní kabel do rozvaděče.
• Rozvody LAN.
• Rozvody TV, SAT a rádia.
• Připojení elektronického zámku dveří.
• Detektory kouře.
• Termostaty pro vytápění a chlazení.
• Napájení klimatizací, ventilátorů apod.
• Připojení pro čerpadlo ve studni.
• Datové rozvody mimo rodinný dům (garáž, zahradní domek apod.) pro LAN i zabezpečovací zařízení.
• Bezpečnostní kamery.
• Napájení a ovládání branky nebo brány.
• Připojení pro domácí telefon (případně i s kamerou) jak uvnitř domu, tak i venku v místě branky.
• Zvonek uvnitř domu i venku.
• Všechny kabely u rozvaděče je dobré popsat pro snadnější následnou orientaci při zapojování.
• Kabel nebo vodič pro HDO k elektrokotli a mezi domovním rozvaděčem a hlavním rozvaděčem dodavatele elektřiny.
• Příprava pro nabíjení elektromobilu.

Spojování elektroinstalačních krabic

Malá poznámka na závěr – elektroinstalační krabice je možné spojovat dohromady. Na takto spojené krabice pak můžete dát spojené vypínače, zásuvky apod. Pokud ale krabice nebude mít vypínač nebo zásuvku, ale je to jen propojovací krabice s víčkem, pak je potřeba takové krabice nespojovat, i když jich bude několik vedle sebe. Víčka jsou totiž větší než krabice, a tudíž by se víčka překrývala, což by nevypadalo hezky. A je potřeba si také dát pozor na to, co všechno můžete spojit. Může se totiž stát, že vámi vybrané modely zásuvek například nebudou dostupné s vypínači, takže pak musíte oddělit krabici pro vypínač a zásuvku od sebe. A co určitě není dostupné spojené jsou dvojzásuvky. Pokud tedy plánujete například 2 dvojzásuvky za TV, musí tyto krabice být oddělené. Spojené jsou jen klasické jednozásuvky.

Sdělovací a datové rozvody

Silové rozvody se ukládají přímo do drážek vyřezaných ve zdi. Datové, sdělovací a slaboproudé rozvody se ukládají do chrániček (husí krk). Před omítkami se tedy pouze tahají chráničky a samotné kabely se až následně protahují těmito chráničkami.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že všude, kde plánujete nějaké datové, slaboproudé nebo sdělovací rozvody, musíte mít připravenou chráničku. Obvykle se používají chráničky s průměrem 15 mm až 25 mm podle toho, kolik kabelů v nich povede.

Chráničky nesmíte nikde zlomit, takže i například v rozích místností musíte drážku připravit tak, aby chránička nebyla zlomená do pravého úhlu. V takovém případě by byl velký problém ní protáhnout kabely.

Všude, kde plánujete nějaké vývody nebo rozdvojení, musí být elektroinstalační krabice.

Chránička může mít v kuse i mnoho metrů a vést třeba přes celý dům, pokud nebude mít nikde velké zlomy. Kabely následně protáhnete pomocí provázku, který nasajete vysavačem.

Datové rozvody spolu se silovými

Datové rozvody nesmí vést spolu se silovými. Dle ČSN 33 2000-5-52 ed.2 je nutné dodržet alespoň 6 cm mezeru mezi silovým a sdělovacím vedením při souběhu kratším než 5 metrů. Při delším souběhu je nutná mezera mezi silovými a sdělovacími kabely alespoň 20 cm. Je to z důvodu, že kolem silového vedení se vytváří (indukuje) magnetické pole, které ruší datové rozvody. Prakticky by se pak mohlo stát, že například zabezpečovací zařízení by vám spouštělo falešné poplachy. Případně v rozvodech LAN by došlo k významnému snížené přenosové rychlosti. A problém by pak mohl nastat v případě přepětí v silovém vedení (bouřka, prasklá žárovka apod.). Toto přepětí by se totiž indukovalo i na sdělovacím vedení, kde by mohlo zničit připojená zařízení.

Datové rozvody můžete vyvést v hlavním domovním rozvaděči. Nicméně by se vám tam tyto rozvody pletly se silovými kabely a stejně byste je pak vyváděly z rozvaděče ven (do ústředny zabezpečovacího zařízení, LAN do routeru nebo switche apod.). Je tedy lepší hned vedle hlavního domovního rozvaděče umístit druhý menší sdělovací rozvaděč. Do tohoto rozvaděče pak můžete umístit například i menší switch nebo nějaké spojovací prvky pro rozvody zabezpečovacího zařízení.