Stavba atiky rovné střechy svépomocí

Atiku na rodinném domě budete potřebovat v případě, že máte dům s rovnou střechou. Atika totiž slouží jako taková vana, která chrání skladbu střechy.

V našem případě se atika skládala ze dvou řad cihel + železobetonový věnec. Její výška je tedy 50 cm + výška věnce.

Je nutné dávat pod atiku asfaltový pás?

Pod atiku se již nedává penetrace a asfaltový pás, ale založení na maltu je nutné stejně jako u první řady cihel obvodových zdí. Je tedy potřeba počítat s tím, že budete potřebovat dostatek malty, a i časově je to výrazně náročnější.

Příprava na zdění atiky

Před samotným zděním je potřeba se ale připravit na to, že všechen materiál budete potřebovat na stropě domu. Je tedy nutné se domluvit s nějakým jeřábem nebo nakladačem, aby vám palety s cihlami vyzvedl na strop. Rovnou s cihlami si tam nechte vyzvednout i míchačku, abyste ji tam nemuseli složitě tahat rukama. A stejně tak si tam určitě nechtě vyzvednout i dostatečný počet pytlů s maltou pro zakládání první řady cihel.

Zdění atiky

Pod atiku jsme již nedávali zakládací maltu Porotherm Profi AM, ale použili jsme běžnou zdící maltu Weber. Tato běžná malta je pro dvě řady atiky naprosto dostačující a stojí méně než polovinu toho, co stojí zakládací malta Porotherm.

První řadu atiky jsme tedy zdili na zdící maltu, což nám zabralo dvě odpoledne (cca od 16:30 do 20:30). Druhou řadu atiky jsme již lepili standardně pomocí lepidla Porotherm Dryfix.extra, což bylo výrazně rychlejší a celou druhou řadu jsme stihli za další odpoledne. Druhou řadu bychom stihli za cca 2,5 hodiny, kdybychom si ovšem nezapomněli nechat vyzvednout jednu paletu cihel na strop. Posledních cca 50 cihel jsme tedy museli tahat ručně po žebříku na strop, což nás stálo mnoho sil i času.

Bednění atiky

Atika je ukončena železobetonovým věncem. Pro tento věnec je tudíž potřeba nachystat bednění a mít připravené armovací koše nebo alespoň roxory a třmínky.

Bednění atiky je již malé, protože stačí jen pár centimetrů betonu (ověřte u projektanta přesné množství). My jsme bednění dělali z jedné řady desek. Tyto desky jsme si každých cca 80 cm ve spodní části navrtali a protahovali nimi závitové tyče o průměrů 6 mm. Naše cihly mají tloušťku 44 cm, což bohužel znamenalo, že jsme nemohli 1 m závitové tyče řezat na půl, ale museli jsme je použít v celku, protože poloviční délka už nešla dostatečně přišroubovat. Technika to byla velmi dobrá, protože bednění jsme si takto připravili v klidu na stropě a poté ho jen posadili na atiku.

Vrchní část bednění jsme pro jistotu každých cca 1,5 m stáhli jednou deskou přišroubovanou jedním šroubem na každé straně.

Armování atiky

Následně jsme pokládali armovací koše, což v našem případně byly jen dva roxory stažené třmínky. Tyto koše jsme pokládali na závitové tyče + v některých místech podložili úlomky betonu, aby koše měli alespoň 2 cm mezeru nad cihlami a důkladně obtekly betonem při následné betonáži. U armování atiky je opět nutné svazovat všechny roxory k sobě vázacím drátem a správně navazovat rohy, kdy venkovní roxor na jedné stěně je pomocí L profilu svázán s vnitřním roxorem na druhé straně.

Betonování atiky

Na atiku jsme použili beton C20/25 X0. Pro náš dům jsme spočítali potřebné množství na cca 2 m³. Skutečné potřebné množství bylo cca 1,5 m³, ale protože jsme použili pumpu na beton, museli jsme připočítat cca 0,25 m³ nevyčerpatelného betonu + nějakou rezervu.

Samotná betonáž pomocí pumpy na beton byla opravdu velmi jednoduchá a rychlá. Problém byl ale s roztíráním betonu, aby ho všude bylo stejné množství. Protože atika je úzká, je potřeba používat zednickou lžíci, ale na druhou stranu atika je dlouhá, což znamená mnoho času potřebného pro srovnání betonu v celé atice. A tady nastal problém, protože jsme byli jen dva, takže než jsme stihli beton srovnat, začal již tuhnout a velmi špatně se s ním pracovalo. I na tak jednoduchou a zdánlivě rychlou činnost, jako je betonování atiky, je tedy potřeba mít více lidí, ideálně alespoň 4.

Druhý problém, na který jsme přišli až po betonáži, bylo opravdu kvalitní urovnání betonu do roviny. Na bednění jsme si udělali značky, kam až má být vrstva betonu, ale to rozhodně nebylo dostačující. Výsledkem je velmi zvlněná vrstva betonu. Správným řešením tedy je postavit bednění do výsledné výšky betonu atiky, stejně jako se to dělá při betonáži základové desky. Je tedy potřeba samonivelační laser, pomocí kterého si po celém obvodu budete udržovat stejnou výšku bednění. Následně při betonáži beton jen bude rozhrnovat deskou položenou na vrch bednění. Jen tímto způsobem docílíte skutečně rovného betonu na atice.

Při betonáži atiky si bednění srovnejte pomocí laseru do požadované výšky betonu.

Původně jsme se chtěli vyhnout použití OSB desek při spádování atiky, takže jsme beton plánovali rovnou vyspárovat, ale kvůli výše uvedenému problém máme beton tak křivý, že bude nutné OSB desky na atiku použít kvůli vyrovnání nerovností.

Výpočet množství betonu

Množství betonu potřebného pro atiku spočítáte jednoduše – obvod v metrech x šířka zdiva v metrech x výška betonu v metrech. Pokud tedy máte obvod domu 60 metrů, šířku zdiva 44 centimetrů a plánovaná výška betonu v atice je 10 cm, pak výpočet je 60×0,44×0,1=2,64 m³ betonu. Vždy je ale nutné počítat s nějakou rezervou a také s tím, že v pumpě na beton vždy nějaké nevyčerpatelné množství zůstane, takže já osobně bych v tomto případě objednal pro jistotu 3 m³ betonu.